Hluboká mozková stimulace

Jaké jsou výhody hluboké mozkové stimulace?

 

Hluboká mozková stimulace přináší pacientovi dlouhodobou úlevu.

Díky hluboké mozkové stimulaci se nemocným uleví od vysilujícího zpomalení, ztuhlosti či třesu, které jsou hlavním problémem Parkinsonovy nemoci.

Stimulace omezí abnormální, neovladatelné pohyby (dyskinéze), které jsou častým vedlejším účinkem medikamentózní léčby.

 

 

 

Jaká jsou rizika?

 

Největším nebezpečím zákroku je krvácení do mozku, k němuž může dojít porušením cév při průchodu elektrody.

Důsledky jako po spontánním mozkovém iktu (poruchy řeči, zraku, ochrnutí, či dokonce smrt).

Dalším rizikem je infekce v okolí implantátu. Krvácení se vyskytuje u 2-3 % pacientů, infekce u 1-3 %.

Implantace systému DBS s sebou nese stejná rizika jako jakákoli jiná operace mozku.

 

MÍRA RIZIKA VZNIKU TĚCHTO POSTIŽENÍ PŘI DBS JE VŠAK NÍZKÁ: paralýza, koma, nitrolebeční krvácení, úmrtí.

 

O těchto rizicích Vám poskytne další informace Váš neurolog.

• Únik mozkomíšního moku, jenž obklopuje mozek

• Záchvaty

• Infekce

• Alergická reakce na implantované materiály

• Dočasné či trvalé neurologické komplikace

• Bolest v místě výkonu

• Bolesti hlavy

 

Případné vedlejší účinky hluboké mozkové stimulace:

 

K vedlejším účinkům hluboké mozkové stimulace může patřit:

• Pocit brnění

• Zhoršení příznaků Parkinsonovy nemoci

• Problémy řeči (dysartrie, dysfázie)

• Závratě, pocit točení hlavy

• Oslabení či částečná paralýza svalů v obličeji a na končetinách (paréza)

• Abnormální, neovladatelné kontrakce svalů (dystonie, dyskinéze)

• Pohybové problémy či snížená koordinace pohybu

• Snížená citlivost (hypoestézie)

 

Řada vedlejších účinků, které vznikají při stimulaci, je přechodná a lze je zvládat neinvazivní úpravou nastavení stimulace.

Aby příznaky mohly optimálně kontrolovány a vedlejší účinky se minimalizovaly, může být

pacient pozván k dalším kontrolám, během kterých lékař nalezne správné nastavení stimulace.